Trošku jsem to s tím titulkem přehnal. Nebojte se, nebude se konat žádné velké odhalení, spíš se jenom přiznám k jedné chybě.
Před časem mi zavolal Jarda Koreček, škrovádský malíř, organizátor a svérázný myslitel. „Tak si představ, že jsem šlapal schody u kina a tohle mě napadlo …“ Za to Jardu miluju. Vždy, když ho něco napadne, je to na první pohled úplně obyčejná věc, dá se říct banalita. A když potom svoji myšlenku rozvádí, dochází mi, že se opět trefil. Přesně, výstižně a krásně. Jarda vždy přemýšlí o věcech mezi nebem a zemí, a proto ho rád čtu a poslouchám.
