Že se nevyplácí opouštět původní koncept, usoudila nyní radnice po poradě se svými úředníky a strážníky. Řeč je o Bronxu, kde se už několik let masivně investují ve velkém miliony do vzhledu této kdysi reprezentativní bytové čtvrti v sousedství chrudimského nádraží, která se v 90. letech proměnila v ghetto méně přizpůsobivých a romských občanů.
Za vše muže flákani městskych
Za vše muže flákani městskych ouřadu
"Díky neúnavnému a
"Díky neúnavnému a soustavnému tlaku v mezích zákona začalo město těmto lidem znepříjemňovat život, dokud se odsud neodstěhovali buď do azylového domu, okolních ubytoven a objektů " - ano město vystěhovalo neplatiče, těm se ale na ubytovně nelíbí a proto nadále tráví celé dny v Bronxu. 10- leté děti popíjí pivo, kouří (patrně škola života, která nahrazuje docházku do školy), dveře neopraveného městského bytového domu se běžně otevírají kopáním, klíče nejsou potřeba. Toalety jsou zbytečné, rohů tu máme dost. Nač chodit pít, kouřit a odpočívat do opraveného dvorku, když je možné posedávat debatovat a odhazovat odpadky přímo na schodech u vchodu domů. Jojo, v Bronxu to žije.
To je pravděpodobně rodinná
To je pravděpodobně rodinná škola v tom posledním vchodě, kde vysedávají celé rodiny včetně strýčků a společně holdují alkoholu. Doslova smrad z cigaret se line celou ulicí až do oken protějších bytů. Ano, proč si nedat dostaveníčko na vyhřátých schodech a pak se srdečně loučit dlouho do noci, to asi není zakázané. Být to jednou, dvakrát do měsíce, dalo by se to snést, ale pokud je tam člověk vidí celý den, jak se poflakují, rozhlíží a hulákají, to mu na klidu moc nepřidá. A to nemluvím o hodnotě nemovitostí, které se nacházejí v okolí, které jsou díky tomu neprodejné. Až bude město uvažovat o revitalizaci posledního bloku, kde se schází výkvět bronxu, měl by někdo odpovědný uvažovat o změně vchodové dispozice a schody umístit až za dveře. Kompletní situaci to asi nevyřeší, ale věřte, že mnoha místním lidem by to pomohlo.
Bohužel, na starousedlíky,
Bohužel, na starousedlíky, kterým se soustavně snižuje hodnota majetku, o snižování kvality života ani nemluvě se kašle snadno. Mám pocit, že nikoho naše situace moc nezajímá, nebo se mýlím a začne se konečně po 2 letech planých slibů něco dít? Absurdní na tom celém je, přímá úměra mezi pokračující rekonstrukcí Revoluční ulice a zhoršováním životních podmínek v Ulici Přemysla Otakara II. Připadá mi, že Revoluční je jakési zaklínadlo, dlouhodobě diskutovaná, ale přijďte se podívat, jak to vypadá v nejhořejším vchodě městského domu v ulici Přemysla Otakara, není to tak trochu ala Ostravské Přednádraží, nejen vzhledem, ale vším ostatním co k tomu patří, dál bez komentáře. Těžko stále vysvětlovat našim dětem, o co se jedná, a že to není něco, z čeho by si měli brát příklad.
Souhlasím s návrhem Mrazíka se změnou dispozice vchodů tak, aby se zde nedalo sedět na krytých schodech. I když kapoty parkujících aut, to je také příjemné pozeseníčko.