Zmatky a "vstřícnost" státního aparátu

By Roman Zahrádka , 27 May 2013

Lidé mají na zaplacení daně z nemovitosti už jen několik dní, a to i kvůli chybě finančních úřadů, které rozeslaly majitelům nemovitostí složenky s nesprávným číslem účtu. Jakmile jsem tedy složenku držel v ruce, vypravil jsem se do Městského parku, kde zdejší finanční úřad sídlí, abych měl jistotu, že se zaplacené peníze nebudou toulat někde mezi bankovními účty, a státní úředníci mě pak kvůli tomu nenaháněli jako notorického neplatiče. Zkrátka, chtěl jsem mít o starost méně.

Zmatky a "vstřícnost" státního aparátu
Postřehy
Pôvodní autor (cross-post)
Roman Zahrádka

Ahoj Jirko, nejspíš jsem měl smolíka, že jsem přišel těsně po zavíračce :-), protože je člověk zvyklý pracovat déle než do 14 hodin, ale máš pravdu v tom, že je absurdní platit daň z něčeho, co vlastníš a co jsi předtím musel už ze svého zaplatit. Někde jsem v této souvislosti četl trefnou poznámku, že za chvíli budeme platit i daň z komínů. Z toho všeho je víc než zřejmé, že stát je největší černá díra, jakou známe. A děkuji za komentář.

"Daň z komínů" je cestou, jak přimět lidi topit zemním plynem a ne uhlím, navíc v jejím balíčku by bylo zohlednění prohlídek spalovacího zařízení, neboj Jirko, dočkáš se jí. Daň z nemovitosti není nesmyslná, nemáš předplacený čistý vzduch kolem domu, ani jistotu, že Ti dům silou nezabere cizí armáda. Je spousta nevydělávajících rezortů, které se musí živit aby se udržela v chodu infrastruktura státu. A daň z majetku je jednou z cest, jak ji poměrně spravedlivě vybrat od každého. (Kdo má životní úroveň vyšší a dovolí si rekreační objekt, zaplatí větší taxu, než kdyby v něm žil.) To už spíš nechápu daň darovací.

Chápu, že je úkolem státu zabezpečit svým občanům plnohodnotný servis. Proto musí také vybírat daně, jinak by v podstatě přestal fungovat. Připadá mi však absurdní danit něco, co už jsem předtím minimálně jednou zdanil, např. daň z příjmu, za který jsem si mohl danou nemovitost po určitém čase pořídit, aniž bych měl vyšší životní úroveň než ostatní. A pokud jde o darovací či dědickou daň, to už je z mého pohledu absolutní zhůvěřilost, protože je považuji za parazitování státu na vztazích v rodině, např. na pozůstalých, kteří jsou trestáni za to, že někdo v rodině zemřel, anebo na vztazích mezi lidmi, kdy někdo někomu něco z jistých důvodů daroval. Za to však nemohou pracovníci finančního úřadu, nýbrž politici, kteří si tak na náš úkor usnadňují život, a my, občané, kteří jim to dovolíme.