Chrudim - Dočká se opravy spadlá zeď u hřbitova svatého Václava na Novém městě? Zatímco opravu jeho menšího souseda - židovského hřbitova, začala radnice řešit prakticky okamžitě, křesťanská nekropole ji nechává chladnou. A lidem se to pochopitelně nelíbí.
Tak nemyslím, že psí hřiště
Tak nemyslím, že psí hřiště je ideální řešení. Muselo by být větší a třeba v podobě nějakého parku. Protože ty malé pár metrů oplocené plácky se sloupky na močení psů - to psům nestačí. Ideální i kde se proběhnou. To zde skutečně celkem slušně řeší příroda v okolí Chrudimi - ovšem tyto procházky kazí již zmiňovaní myslivci. Mnozí z jejich řad hrozí zastřelením i psům, kteří jsou na vodítku nebo se chladí u vody v blízkosti pána. Já osobně myslím, že procházkami po okolí Chrudimi žádný pejskař nepohrne - pokud si bude jistý bezpečím od myslivců, které bohužel asi jen tak nenastane. Ale abych nenadržovala pouze pejskařům, sáhněme si do svědomí kolik z nás má pejaka vychovaného, ovladatelného. Kolik z nás po svém miláčkovi sbírá výkaly a kolik z nás je nechává na chodnících nebo v blízkosti domů, dokonce v těch, co sami bydlíme a běhají kolem naše malé děti. Kolik z nás nechává své pejsky močit na zaparkovaná auta. Jsem pejskař také, ale ze srdce nenávidím, když někdo pustí svého čtyřnohébo broučka a je mu naprosto jedno, co a kde dělá - vždyt ta očůraná věc, pokálený chodník přece není jeho a vždyť nemá děti a tak po trávníku neběhají. Totéž u rozbité zdi hřbitova - když vím, že procházka vede pár metrů tímro krizovým místem, pejska na těch pár metrů zajistím a za zdí opět vypustím. Neházejme do jednoho pytle všechny pejskaře jen proto, že je mezi námi možná troufnu si odhadnout nadpoloviční většina těch, kteří nám dělají negativní vizitku.