Pod lupou Romana Zahrádky: Ironie osudu Kolářových

Lajosi, není to poprvé, kdy tady mystifikujete ostatní čtenáře - první, kdo zveřejnil jméno řidičky i jejího otce, byla v neděli večer v hlavních zprávách TV Nova. Šlo tedy o běžně dostupnou informaci. Nač tedy tajit něco, co už je dávno odtajeno?

Promiňte, ale zkracovat limit odchodu do penze ve věku padesáti let? To si snad děláte legraci, protože v tom případě by muselo jen v tomhle městě seknout se svou profesí hned několik novinářů. Nejspíš nemáte všech pět pohromadě, ale vás bych šacoval spíše na to, že vám jde jen o to okopávat Zahrádku. Na to mohu odpovědět jediné - projděte kolem a neuškoďte. Lepší radu pro vás momentálně nemám :-).

Lájoši, nemohu za to, že vám chybí rozhled, informace a že se neorientujete. Každopádně mě těší, že jste jako první četl nás :-).

Omyl, Bleeere, názorová různorodost redakce patří právě sem a nikam jinam. Od toho postřehy jsou. A navíc jsme svobodnými novinami. Jinak máte pravdu v tom, že tento článek není o tom, kdo zveřejnil jména Kolářových první, druhý nebo třetí, jak se tady snaží horlivě diskutuvat Lájoš a rozmělňovat diskusi naprostými banalitami, ale snažil jsem se vystihnout povahu a pocity Zdeňka Koláře, kterého potrestal osud hned dvakrát, když je nyní na veřejnosti propírána jeho rodina. Podle mého - co je v rodině, mělo by v ní také zůstat a nikdo nemá právo, byť je veden sebelepšími úmysly, se na toto území vloupat, protože to přináší jen bolest a neštěstí. Kdo si to neuvědomuje, měl by jít příště více do sebe a snažit se vcítit do toho druhého, jinak se může stát, a nechci to přivolávat, že ho osud jednou postaví před podobný problém a on bude zažívat stejnou míru bolesti. Noviny nejsou klacek na lidi, ale informační zdroj - to je ona křehká hranice, na které svobodné noviny zpravidla balancují. A měl jsem v životě to štěstí, že mi osud před více než dvaceti lety, tedy hned na mé první novinářské štaci, umožnil ve svobodných novinách pracovat. A víte, na čem ty noviny skončily? Právě na tom, že začaly onu hranici překračovat. To byl povel k tomu odejít. Naštěstí jsem tenkrát nebyl sám, kdo si to uvědomil.

Kdo jsi bez viny, hoď kamenem... Nikdy jsem netušil, že zastat se nešťastného člověka dokáže vyvolat tolik nenávisti, intrik a pomluv. Inu, na konci postřehu jsem si o to řekl, tak jen házejte :-).

Ach jo, Zikmunde, měl bych Vás pojmenovat spíše pravým jménem, aby všem bylo jasné, kdo pod tímto pseudonymem vlastně píše (který "hrdina" nebo rytíř v zářivé zbroji, chcete-li). Je mi Vás svým způsobem i líto, s jakými mindráky se v životě potýkáte a kopete kolem sebe hlava nehlava, když neunesete jiný názor. Navíc, když to leckdy nevychází z Vaší hlavy :-) a o to je to smutnější. Tak ještě jednou, protože nejspíš neumíte číst. Napsal jsem, že je neoddiskutovatelné, že se Zdeněk Kolář dopustil před třemi lety havárie v těžké opilosti, stejně tak jsem napsal, že to samé teď spáchala i jeho dcera Eva. V obou případech šlo o trestný čin. Nyní vyčkáme, jak se bude případ dál vyvíjet a jaké za to Eva ponese následky. Tečka. Jestli Vás ale těší se dál ukájet nad rodinou Kolářových, budiž Vám to přáno, protože každý jsme v životě strůjcem svého štěstí a každý máme jiné potřeby :-). Pluralita názorů - to je to, oč tu běží, nikoli dogmatické odsouzení člověka, který je nyní vinen pouze tím, že boural další člen jeho rodiny. A já si dovolil tohle vyslovit nahlas. Nic víc, nic méně. Tak už mě konečně ukamenujte :-).

Není zač děkovat, pane Koláři. Udělal bych to zase, ať už jde o kohokoliv v situaci, v níž se ocitla Vaše rodina. Byl to jen můj názor proti jinému názoru, který byl v rozporu s mým přesvědčením a mými životními zkušenostmi. Zvláště, když jste se narozdíl od některých jiných dokázal postavit problému čelem. Přeji Vám tímto klidnější život a méně životních průšvihů, pokud možno už žádný :-), abyste nezklamal důvěru lidí, kteří Vám věřili a stále ještě věří. A Vaše dcera si už hold bude muset nést následky za to, co provedla, sama. V jejím případě doufám, že pro ni bude trest dostatečným ponaučením.

To máte, paní Jano, naprostou pravdu a čin Evy Kolářové bude i takto posuzován, což je v daném případě naprosto správně. Ale proč by za něco takého měl být trestán a pranýřován ještě někdo další z rodiny či propírána celá rodina? To mi přijde skoro až úchylné. Kolektivní vina je něco zavržení hodného, co tu v minulosti praktikovali například komunisti při soudních procesech v 50. letech, kdy se pro smrt Milady Horákové vyjadřovaly celé pracovní kolektivy. Tak proč si tu pěstovat něco podobného, byť ve skromnějších poměrech.

Vážená nebo vážený, jak už jsem uvedl a budu se opakovat, jde o názor proti názoru, neboť žijeme ve svobodné zemi. Nejsme jedinými novinami v ČR, které zveřejnily dva protichůdné názory. Své jsem si tedy na toto téma už řekl a vy máte samozřejmě právo si udělat na věc vlastní názor a vynášet jakékoliv soudy. A co mi říká "etický kodex"? Chceme-li na toto téma vážně diskutovat, měli by být oba diskutéři v rovnocenném postavení. Tady jsem ale bohužel znevýhodněn tím, že odpovídám někomu, o němž vůbec nevím, jaké má o této oblasti znalosti a zda tady jen nešermuje pojmy, kterým v podstatě nerozumí, ale jen ví, že existují. Navíc jsem přesvědčen, že by se novinář anonymně do některého ze svých kolegů nikdy nenavážel.